Subjektivní screeningové vyšetření u malých dětí je prováděno pomocí sad zvukových hraček. Mnoho sluchově postižených dětí mohlo reagovat na podněty zdánlivě správně proto, že jejich ztráta sluchu není nakonec tak velká, nebo reagují na zrakové a vibrační impulzy. Dalším takovým vyšetřením je VRA vyšetření, které spočívá v kombinaci světelného a zvukového podnětu, posléze pouze v podnětu zvukovém. Dítě by se mělo otáčet a hledat původní světelný podnět, který patří ke zvukovému podnětu.
Nejpřesnější a nejčastější subjektivní metodou je audiometrické vyšetření, které zobrazuje sluchové schopnosti pacienta. Provádí se u dětí od 3 let a dospělých, u kterých je zapotřebí spolupráce. Pokud dítě spolupracuje, lze provést vyšetření i dříve.
Celý proces vyšetření probíhá usazením pacienta do zvukotěsné komory. Pacient sedí na židli, dostane sluchátka na uši a v ruce drží ovladač s potvrzovacím tlačítkem. Pro malé děti je potvrzovací tlačítko nahrazeno zábavnější formou, např. hozením kostičky do krabičky nebo zvednutím ruky. Přes sluchátka jsou pacientovi pouštěny zvuky o různých výškách a hloubkách. Zvuky, které pacient slyší, potvrdí tlačítkem, zvednutím ruky apod. Ty jsou následně vyznačeny bodově do audiogramu. Obecně platí pro levé ucho modrý křížek, pro pravé ucho pak červené kolečko. Výsledkem je subjektivní audiogram, který dokáže určit pro každé ucho přesnou ztrátu sluchu.
(Zdroj: Moje dítě neslyší, FRPSP, o.s.)
Audiogram
