Předoperační vyšetření a operace

Předoperační vyšetření zajišťuje centrum kochleárních implantací. Vyšetření se u novorozenců, dětí do 3 let, starších dětí a dospělých liší.
 
Dospělí pacienti (a děti od 3 let věku)
U dospělých pacientů a starších dětí, které zvládají subjektivní audiometrické vyšetření a spolupracují, je vyšetření snadné. Dle výsledku naměřeného prahového tónového audiogramu se přistoupí k další sérii vyšetření, která stanoví vhodnost kandidáta pro kochleární implantaci.
 
Audiologická a foniatrická vyšetření
Kandidát na kochleární implantát by měl být nositelem sluchadla a mít těžkou až velmi těžkou ztrátu sluchu. Provádí se jak subjektivní, tak i objektivní (BERA) vyšetření, které potvrdí výsledky subjektivních vyšetření.
 
Provádí se tónový audiogram se sluchadlem (audiometrická křivka je na frekvenci 500, 1000, 2000 a 4000 Hz horší než 50 dB), slovní audiometrie se sluchadlem (pacient opakuje slova, která slyší). Jeho skóre není vyšší než 4 z 10 při opakování vět a 5 z 10 při opakování jednotlivých slov.
 
Rozdíl mezi subjektivním a objektivním vyšetřením je popsán v kapitole Vyšetření sluchu a audiogram.
 
Doplňkové vyšetření ušním lékařem
Ušní lékař posuzuje stav zevního a středního ucha. Ke zjištění průchodnosti hlemýždě a anatomických poměrů ve vnitřním uchu se provádí vyšetření magnetickou rezonancí (MRI) nebo výpočetní tomografií s vysokým stupněm rozlišení (HR CT).
 
Neurologie
Neurolog vyloučí poruchu sluchové dráhy a mozkových sluchových center, které by znemožňovaly využití kochleárního implantátu.
 
Psychologie
Uchazeč o kochleární implantát je dostatečně motivován k trvalému nošení zvukového procesoru. Má schopnost a individuální vlastnosti, které umožní spolehlivé naprogramování procesoru. To platí zejména u dospělých a pacientů v adolescentním věku. Posuzuje se také vliv rodiny.
 
Logopedie
Součástí rehabilitačního programu, který následuje po operaci, je také logopedická péče.
 
Ostatní
Sociologie - sociální pracovník posuzuje život jednotlivce nebo jeho jednání ve společnosti.
Oftalmologie (oční vyšetření) - není podmínkou. Přesto se někdy provádí kontrola očních abnormalit (vyloučení Usherova syndromu).
Klasické předoperační vyšetření - není kontraindikace v celkové anestézii apod.
 
Novorozenci a děti do 3 let věku
Diagnostika u těchto pacientů je složitější a je vázána pouze na objektivní vyšetřovací metody (BERA, otoakustické emise OAE, aj.). Metody jsou popsány v kapitole Vyšetření sluchu a audiogram.
 
Provádí se komplexní vyšetření u:
 
  • foniatra, který posuzuje na základě objektivní audiometrie efekt sluchadel,
  • logopeda, který vede úzkou spolupráci s rodinou,
  • psychologa, který posuzuje individuální vlastnosti dítěte a vliv rodiny,
  • oftalmologa (oční vyšetření) - kontrola očních abnormalit (vyloučení Usherova syndromu).
  • pediatra, kardiologa a dětského lékaře.
Výběr kandidátů je na základě získaných výsledků posuzován týmem CKID (Centra kochleárních implantací u dětí). Revizním lékařům jednotlivých pojišťoven jsou pak předložení vhodní kandidáti. Jejich vyjádření je pak předpokladem pro uhrazení implantace.

To záleží především na operatérovi – každý má trochu jiné preference pro to, jak povede řez a kolik vlasů je proto nutné oholit.
 
U malých dětí se můžete především před bilaterální implantací setkat s doporučením oholení celé hlavy kvůli snadnějším převazům a nižšímu riziku infekce. Není to tak ale všude, někde stačí vyholit jen část za ušima. U větších dětí a dospělých se obvykle buď neholí vůbec nic, nebo jen pár centimetrů za uchem.
 
Vlasy každopádně brzy dorostou a jizvy za chvíli nejsou téměř vidět.

Kochleární implantace je operační zákrok. Zpravidla se jedná o rutinní zákrok, není však jednoduchý. Stejně jako jiná operace, tak i kochleární implantace s sebou nese určité riziko. Toto riziko je však malé a srovnatelné s jinými ušními operacemi.
 
operace
 
Operace kochleárního implantátu probíhá v celkové anestezii a trvá zpravidla 2-3 hodiny. V případě komplikovanější anatomie nebo při simultánní bilaterální implantaci však může být i delší. V místě řezu se oholí vlasy (velikost vyholené plochy a délka řezu se může lišit podle preferencí chirurga). V kosti za uchem chirurg vytvoří lůžko pro implantát a přístup do hlemýždě, do nějž pak opatrně zavede svazek elektrod. Před uzavřením se také zkontroluje funkčnost implantátu.

Na sále jsou vždy přítomni kromě lékařů a chirurgů i vyškolení technici, kteří provádí tzv. telemetrické měření. Jedná se o měření, které kontroluje funkčnost kochleárního implantátu před samotnou operací, během operace a před jejím závěrem.
 
Implantovaný přístroj by měl být:
 
  • funčkní před vybalením ze sterilního obalu a při předání chirurgovi.
  • nepoškozený - nedošlo k poškození elektrody při manipulaci.
  • správně zavedený - elektrodový svazek je správně zaveden do hlemýždě.
  • zkontrolován stimulací sluchové buňky - reakce sluchových center na stimulační podnět z implantátu.

První pocity a dojmy po operaci jsou individuální. Malé děti někdy hůře snášejí pooperační stav. Ten může být provázen nežádoucími účinky, na které je každý pacient před operací upozorněn. Mezi častější příznaky patří nevolnost, únava, dočasná ztráta chuti na operované straně, zvracení, závratě, bolesti hlavy, tinnitus. Tyto nepříjemnosti by měly v průběhu několika dnů odeznít. Někteří pacienti však nepociťují žádné příznaky.
 
Každý pacient má po operaci obvázanou hlavu a po probuzení cítí lehký diskomfort. Operovaná strana je většinou citlivější na dotek, ležet na ní je snesitelné až po několika dnech. Tyto počáteční nepříjemnosti brzy odezní. Průměrná doba hospitalizace pacienta se pohybuje v rozmezí tří až čtyř dnů. Někteří zůstávají v nemocnici déle na pozorování.
 
Kochleární implantace může v různé míře způsobit narušení rovnováhy při chůzi a rychlých pohybech. Poblíž operovaného sluchového ústrojí se totiž nachází centrum rovnováhy. Časem by však mělo dojít k vyrovnání a ustálení. Někteří potíže s rovnováhou nebo se závratěmi vůbec neregistrují. Je to velmi individuální.

Mohlo by vás zajímat

Zobrazit starší novinky