Co je dobré ještě vědět?

Informace na webu mají ryze informační charakter. Záleží pouze na konkrétním jedinci, pro jakou variantu se rozhodne a jak bude postupovat. Neexistují přesné návody, co je dobré udělat teď, za týden nebo za měsíc. Pokud tyto informace a zkušenosti pomohou alespoň jednomu člověku, obzvlášť takovému, který se dosud nesetkal se sluchovým postižením, pak mají smysl.

Rozhodnutí o pořízení kompenzační pomůcky záleží jen na těch, kteří plánují jejich užívání. Někomu v důsledku sluchové vady nemůže pomoci žádná z uvedených kompenzačních pomůcek, jedná se však o výjimečné případy. Někdo se naopak cítí jako součást komunity neslyšících a je pro něj přirozené neslyšet.

Znakový jazyk je přirozeným jazykem neslyšících a je plnohodnotným funkčním komunikačním prostředkem. Přirozeným proto, že se vyvíjel společně s komunitou. Není uměle vytvořený. Každý národ má svůj vlastní znakový jazyk. Na veřejnosti je často chybně používán termín znaková řeč. Znaková řeč je zastaralý a hlavně nepřesný termín. Je to stejné jako u českého nebo anglického jazyka, také se neužívá termín česká řeč nebo anglická řeč. Znakový jazyk má i své dialekty a lingvistiku.
 
U neslyšících, kteří využívají znakový jazyk, existují pomůcky v podobě tabletů s online tlumočením do znakového jazyka. Tlumočníka si lze vyžádat i při osobních jednáních na úřadech apod., jednak nejen kvůli komunikaci, ale také kvůli tomu, že neslyšící osoby využívající znakový jazyk někdy nerozumí psanému textu.

Sluchové postižení nemusí být na první pohled vidět, většinou se pozná až ve chvíli, kdy dojde ke komunikaci. Komunikace se sluchově postiženými lidmi je individuální. Záleží na každé osobě, jaký komunikační systém preferuje, jakou sluchovou vadu má, nebo zda používá dostatečně kvalitní kompenzační pomůcku.
Obecně by se ke sluchově postiženým lidem mělo mluvit tváří v tvář, pomaleji a zřetelně tak, aby bylo možné odezírat. U některých lidí třeba sluchové postižení nepoznáte.

Mohlo by vás zajímat

Zobrazit starší novinky